
Hlavním úkolem vesmírné sondy Juno je průzkum atmosféry planety Jupiter. V říjnu se nicméně dostala do těsné blízkosti měsíce Europa, pod jehož povrchem se ukrývá globální oceán. A unikátní přístroje sondy přinesly zcela nové informace o struktuře a procesech, které na Europě probíhají. NASA den po průletu zveřejnila fotografie z průletu.
Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.
Spektrální analýzou velké rudé skvrny planety Jupiter se vědcům podařilo identifikovat tři vrstvy mraků v atmosféře planety, z nichž ta nejhlubší by měla být tvořena mraky s vodou. Voda doposud nebyla na Jupiteru detekována a není ani zřejmé jaké má planeta složení pod horními vrstvami mraků. Podle nové studie vedené Gordonem L. Bjorakerem je nejhlouběji vrstva s velkou koncentrací vody, nad ní vrstva s amoniakem a sírou a nahoře mraky s množstvím samotného amoniaku.
Vesmírná sonda Juno zachytila z oběžné dráhy planety Jupiter erupci na měsíci Io. Zaznamenaná erupce byla tak velká, že oblak hmoty, který byl vymrštěn nad povrch měsíce, byl osvětlený, i když povrch pod ním už byl ve stínu. Mise sondy Juno má za úkol zkoumat samotnou planetu, při přiblížení k některému z měsíců však její přístroje studují i je. Už při předchozích pozorováních měsíce Io kamerami sondy Juno byla objevena nová sopka, která se na předchozích snímcích měsíce neobjevovala.
Vesmírná sonda Juno proletěla 14. prosince kolem planety Jupiter. Při následném stahování dat nicméně došlo k přerušení spojení mezi sondou a přijímacími zařízeními na Zemi. Jako příčina byla identifikována nemožnost přístupu k paměti sondy, kde jsou data uložena. To mohlo být způsobeno průletem oblastí s intenzivní radiací. Podle NASA jsou vědecká data v pořádku a pracuje se na obnově spojení.