Masivní kometa přicházející z okraje sluneční soustavy začíná vykazovat známky aktivity

Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený Oortův oblak a zároveň se přibližuje ke Slunci až téměř na vzdálenost Saturnu. Vědci zatím neví, o jaký objekt se konkrétně jedná - mohlo by jít o masivní kometu, nebo drobnou trpasličí planetu.

Planetka 2014 UN271

Planetka 2014 UN271



Aktuálně

11:17
16.07.
obrázek ke zprávěObjekt UN271 začíná vykazovat první aktivitu a začíná připomínat kometu. Astronomům z Nového Zélandu se podařilo zachytit první náznaky koma v jejím okolí. Přiblížení komety ke Slunci způsobuje její zahřívání a sublimaci volatilních chemických složenin do jejího okolí. Tyto plyny vytváří koma, neboli ocas komety, který je pozorovatelný ze Země. Dá se předpokládat, že koma bude v následujících letech sílit.
2014 UN271 (Kometa Bernardinelli-Bernstein, C/2014 UN271) má podle propočtů v průměru mezi 100 a 370 kilometry. Svou velikostí je tak objekt srovnatelný například s planetkou Psyche, která má 225 km. Jeho oběh kolem Slunce zabere neuvěřitelných 612 190 let. Při průletu Oortovým oblakem, kdy se dostává do vzdálenosti až 7144 AU, může na svém povrchu kumulovat zmrzlé plyny, které při přiblížení Slunci mohou vytvořit obrovský kometární ocas.

Na rozdíl od planet a většiny objektů ve sluneční soustavě 2014 UN271 neobíhá Slunce ve stejné rovině. Jeho oběžná dráha je k této rovině téměř kolmá. Ke Slunci se nejvíce přiblíží na asi 11 AU v roce 2031. Vědci budou 2014 UN271 bedlivě pozorovat, protože jim může prozradit více o vzdálených končinách sluneční soustavy.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Oortův oblak

Uhlík v ocasu komety Catalina naznačuje, že podobné komety mohly přinést tento prvek na Zemi krátce po jejím zrodu

Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela zpět k okraji sluneční soustavy, vědci zkoumali posbíraná data a nyní vydali vědeckou studii se svými závěry.

celý článek

Nejmenší známá planetka v Kuiperově pásu má jen něco přes dva kilometry

Japonským vědcům se podařilo objevit zatím nejmenší objekt v Kuiperově pásu na okraji sluneční soustavy. Zatím neoznačené těleso má mít podle pozorování asi 2,6 kilometrů na šířku a svou velikostí patří mezi doposud chybějící třídu těles ve vnější části sluneční soustavy. Ke svému výzkumu využili vědci dvou malých teleskopů a stačil jim pouze malý rozpočet, čímž ukázali, že malé objekty lze ve velké vzdálenosti objevovat i bez velkých a drahých instrumentů.

celý článek

Průlet Scholzovy hvězdy kolem sluneční soustavy rozvířil komety v Oortově oblaku

Před zhruba 70 000 lety se sluneční soustavě přiblížila jiná hvězda, šlo o malého červeného trpaslíka, který proletěl ve vzdálenosti asi 0,6-0,8 světelného roku od Slunce. Svou gravitací ovlivnil mnohé z objektů v Oortově oblaku, který sluneční soustavu v této vzdálenosti obklopuje. Astronomům z Complutense University of Madrid a University of Cambridge se nyní podařilo prokázat, že oběžné dráhy některých těles jsou dodnes ovlivněné tímto blízkým setkáním s jinou hvězdou.

celý článek

Astronomové zkoumají složení Oortova oblaku analýzou komet, které z něj přilétají

Na palubě stratosférické observatoře SOFIA pozorovali astronomové kometu C/2012 K1, která podle dostupných údajů poprvé zamířila z Oortova oblaku do vnitřní sluneční soustavy. Složení komety má vědcům napovědět o podmínkách, které panují v této velmi vzdálené oblasti sluneční soustavy. Data získaná zmíněným pozorováním však neodpovídají tomu, co očekávali. Kometa obsahuje více uhlíku a její ocas je tvořen většími částečkami než jak tomu bylo u předchozích pozorování. Získané údaje pomáhají vědcům zpřesnit naši představu o Oortově oblaku, tato představa bude ještě jasnější po zprovoznění nového vesmírného teleskopu.

celý článek

Ke Slunci míří nově objevená kometa ISON, mohla by být nejjasnější v historii

Koncem září objevili dva ruští astronomové Artyom Novichonok a Vitali Nevski novou kometu, která se aktuálně nachází u oběžné dráhy planety Saturn. Dnes je ještě příliš daleko od Země i od Slunce na to, aby byla snadno pozorovatelná, do roka se však přiblíží Slunci natolik, že ji na obloze uvidíte pouhým okem. A kdyby jen to, podle některých odhadů by se mohl její svit srovnávat s Měsícem v úplňku! Taková podívaná tu ještě nebyla, alespoň ji tedy nikdo nepamatuje.

celý článek

Naše místo ve vesmíru: Naše místo ve vesmíru, díl 2: Co se nachází ve vzdálenosti do jednoho světelného roku

Z historického hlediska začali lidé zkoumat okolí své planety teprve nedávno. Mnohé z našeho sousedství je nám ještě neznámé a mnohé z už poznaného je jen těžko pochopitelné v porovnání s pozemskými objekty, jejich vzdálenostmi a významem. V okruhu jednoho světelného roku neexistuje žádná další hvězda kromě našeho Slunce, tento prostor je však vyplněn nespočtem zajímavých míst, z nichž některá vám v tomto článku představíme.

celý článek

Mýtus o obrovské planetě Tyché z okraje sluneční soustavy

V některých zahraničních internetových médiích se začaly objevovat články o nové teorii astrofyziků Johna Matese and Daniela Whitmire z Loiuisianské Univerzity, kteří se snaží vysvětlit chování některých komet. Podle této studie existuje ve sluneční soustavě gigantická planeta, o které doposud nikdo nic nevěděl. Jen tak je podle nich možné vysvětlit oběžné dráhy některých komet s velkou periodou oběhu.

celý článek