Exoplaneta ve vzdálenosti 90 světelných let je dokonalým kandidátem pro průzkum atmosféry

Mezinárodní tým vědců objevil novou exoplanetu u červeného trpaslíka ve vzdálenosti 90 světelných let. Tento objev představuje pro astronomy unikátní příležitost, protože podle dostupných dat exoplaneta disponuje hustou atmosférou. To může v kombinaci s malou hvězdou přinést informace, které lze u jiných hvězdných systémů získat jen těžko.

Neptun

Neptun nejvzdálenější planeta od Slunce, byla navštívena jedinou vesmírnou sondou, Voyager 2. Jeho modrá barva je způsobena množstvím metanu v atmosféře planety.



Exoplaneta byla objevena pomocí teleskopu TESS, který je na jejich hledání aktuálně nejlepší specialista. Skenuje oblohu a zaznamenává sebemenší výkyvy v záři tisíců hvězd. V některých případech je pohasnutí hvězdy způsobeno exoplanetou, která při svém oběhu blokuje část jejího světla (tranzit). Díky tomu vědci dokáží vypočítat velikost takové planety. V tomto případě dokázali navíc zjistit (pomocí změření radiální rychlost hvězdy) také její hmotnost a tedy i hustotu a další parametry.

Exoplaneta TOI-1231 b je podle těchto dat srovnatelná s planetou Neptun ve sluneční soustavě. Astronomové proto předpokládají, že (podobně jako Neptun) disponuje výraznou atmosférou. I když TOI-1231 b je o hodně blíž svojí hvězdě, v její atmosféře by mohly být teploty podobné těm na Zemi, protože její hvězda je výrazně chladnější než Slunce.

Hvězda TOI-1231 (L 248-27, NLTT 24399) se nachází zhruba 90 světelných let daleko, což je pořád solární sousedství. Jedná se o malého červeného trpaslíka o hmotnosti zhruba 20-30 % Slunce. Menší hvězdy také méně září, což umožňuje lépe zkoumat exoplanety, které jejich světlo blokují. Autoři nové studie proto zmiňují, že exoplaneta TOI-1231 b je vhodným kandidátem pro pozorování teleskopy Hubble, JWST nebo jinými výkonnými observatořemi.

Informace o hvězdě L 248-27

Vzdálenost od Slunce: 90.2 světelných let
Hvězda Typ hvězdy Hmotnost
hmotností Slunce
Velikost
poloměrů Slunce
Exolanety
L 248-27 Červený trpaslík (zhruba 0.25) (zhruba 0.3) 1
Více o této hvězdě
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

Simulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život

Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Astronomové zjistili u blízké exoplanety hmotnost i velikost, mohla by být vhodným kandidátem pro detailní pozorování atmosféry

Vědcům z programu CARMENES se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 486. Na rozdíl od ostatních exoplanet dokáží astronomové pozorovat Gliese 486b dvěma různými metodami a díky tomu určit nejen její velikost, ale také hmotnost a hustotu. Unikátní pozice planety i hvězdy zřejmě umožní pozorování její atmosféry.

K dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze

Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi existence v hlavní posloupnosti.

Největší počet molekul rozpoznaných v atmosféře exoplanety. Naznačují, že svou hvězdu dříve obíhala ve větší vzdálenosti

V atmosféře plynného obra obíhajícího hvězdu HD 209458 se podařilo najít molekuly 6 různých chemických sloučenin. Je to zatím největší počet látek rozpoznaných při jediném pozorování. Mezi identifikované sloučeniny patří mimo jiné voda, oxid uhelnatý a metan.