Neutronové hvězdy by mohly být větší, než se doposud uvažovalo

Masivní hvězdy končí svou existenci v supernově. Po této explozi zůstává na místě původní hvězdy černá díra, nebo neutronová hvězda. V obou případech se jedná o extrémně hustý objekt malé velikosti. Poloměr neutronových hvězd se odhadoval na 10 - 12 kilometrů. Nový výzkum ale naznačuje, že by mohly být o několik kilometrů větší, a to kvůli tlustější vnější vrstvě.

Eta Carinae

Eta Carinae Snímek hvězdy Eta Carinae (η Carinae, Eta Argus), dvojhvězdy, která se skládá ze dvou masivních hvězd, z nichž jedna je svítívá modrá proměnná hvězda, která by mohla relativně brzy explodovat jako supernova. Hvězda se vyznačuje masivní ztrátou hmoty, kterou při masivních erupcích odvrhuje do svého okolí a vytváří tak planetární mlhovinu ozařovanou zevnitř struktury. Snímek byl pořízený vesmírným teleskopem Hubble.



Nový výzkum atomového jádra olova přišel totiž s novou hodnotou tloušťky tzv. neutronové kůže atomu. Tyto výsledky mají podle vědců vliv také na velikost neutronových hvězd, o kterých toho ve skutečnosti moc nevíme. Poloměr neutronové hvězdy by se podle nového výzkumu mohl pohybovat mezi 13,25 - 14,25 kilometry.

Nejmasivnější neutronové hvězdy

Neutronová hvězda Hmotnost
(násobky hmotnosti Slunce)
Rok zvážení Poznámka
PSR B1957+20 1,66-2,4 2011 Změřeno s velkou nepřesností
MSP J0740+6620 1,96-2,34 2019
PSR J2215+5135 2,12-2,44 2018 Zatím nepotvrzená hmotnost
J0348+0432 1,97-2,05 2013
J1614-2230 1,93-2,01 2010
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Pozůstatek po supernově G53.41+0.03 je starý jen pár tisíc let a možná ukrývá magnetar

Vědci vedení českým astronomem Vladimírem Domčekem do detailu prozkoumali zbytky nedávno objevené supernovy G53.41+0.03. Prostřednictvím rentgenového záření zjistili, že objekt pozorují 1 000 až 5 000 let po supernově. Narazili také na náznaky dvou objektů uvnitř - mladého stelárního objektu a magnetaru.

Silné rádiové signály z Krabí mlhoviny jsou doprovázeny zvýšenými emisemi v celém spektru

Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná při těchto pulzech je tedy možná i více než stokrát větší než se původně uvažovalo. Nová pozorování vědce přibližují k pochopení tohoto chování pulzarů.

Kouzelné mlhoviny: Řasová mlhovina vznikla při explozi masivní hvězdy před 10 000 roky

Vesmírný teleskop Hubble vyfotil detail zbytků exploze supernovy v souhvězdí Labutě. Mlhovina, která po ní zůstala, nyní na obloze zabírá plochu více než šesti Měsíců v úplňku. Teleskop Hubble se zaměřil na její část, kde se mísí nárazové vlny a materiál ze zaniklé hvězdy.

Hvězda Betelgeuse je v rané fázi fúze helia, nachází se blíž a do supernovy má ještě daleko

Nová analýza Betelgeuse potvrzuje předchozí závěry, podle kterých astronomové hvězdu pozorují v době, kdy spaluje helium. Podle závěrů studie publikované v magazínu Astrophysical Journal je Betelgeuse teprve na začátku fáze, kdy místo vodíku slučuje v termojaderné reakci helium. Do jejího zániku v supernově by tak mohlo zbývat ještě víc než 100 tisíc let.

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

Masivní modrá hvězda v blízké galaxii zmizela beze stopy

V Kinmanově trpasličí galaxii ve vzdálenosti 75 milionů světelných let astronomové v posledních 20 letech pozorovali známky existence masivní a velmi zářivé hvězdy. Její signál nicméně loni zmizel a vědci si nyní lámou hlavu, proč neviděli žádnou supernovu, která by měla konec takové hvězdy doprovázet.

Překvapivé zjištění o supernovách: Vytváří více uhlíku, kde se ale potom bere molybden?

Vědci z Michigan State University pomocí počítačových simulací zjistili, že v samotném jádru supernov může vznikat uhlík až 10x rychleji, než se dříve myslelo. Vzniká tak ve větším množství, což ale zároveň znamená, že nezbude materiál pro jiné prvky. Není tak zcela zřejmé, kde se ve vesmíru berou elementy molybden a ruthenium.