Raketa Falcon 9 s označením B1051 se ve středu stala nejčastěji používanou raketou. Do vesmíru a zpět už tento konkrétní nosič letěl celkem 8x. Společnost SpaceX tak dál posouvá možnosti opakovaného použití svých raket. Podle Elona Muska mohou nejnovější verze raket Falcon 9 letět si vesmíru bez větších úprav 10x. S pravidelnou údržbou by to možná mohlo být až 100x.
Falcon 9, Block 5 Finální verze rakety Falcon 9 společnosti SpaceX při svém prvním startu z Floridy.
Tato konkrétní raketa (B1051) letěla do vesmíru poprvé v roce 2019 při misi Demo-1. Vynesla tehdy na oběžnou dráhu vesmírnou loď Crew Dragon, zatím ještě bez posádky. Úspěch této mise umožnil první let astronautů v Dragonu v květnu 2020.
Po více než dvou letech od posledního startu poletí letos v létě opět do vesmíru raketa Falcon Heavy od společnosti SpaceX, která se skládá ze tří raket Falcon 9. Tato raketa, která letěla na oběžnou dráhu zatím 3x, vynese v červenci a říjnu náklad pro americké vesmírné síly. Během mise bude poslední stupeň rakety několikrát zažehnut, aby umístil náklad na různé oběžné dráhy.
celý článekAmerická vesmírná agentura vybrala společnost SpaceX pro dopravu základních modulů stanice Gateway na oběžnou dráhu Měsíce. Součástí dohody je doprava modulu PPE (Power and Propulsion Element), který bude stanici zásobovat energií a obytného modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost). Oba moduly poletí do vesmíru společně na raketě Falcon Heavy nejdřív v květnu 2024. Celkem za tuto službu NASA zaplatí SpaceX 331,8 milionů dolarů.
NASA už nepočítá s tím, že by vesmírnou sondu Europa Clipper vynesla do vesmíru stále vyvíjená raketa SLS. Po svolení amerického kongresu k použití komerčního nosiče se nyní NASA rozhodla, že s raketou SLS už počítat nebude. Při vývoji sondy se tak už nebude počítat s nutnou kompatibilitou pro raketu SLS. O konkrétní raketě bude rozhodnuto v příštím roce, v úvahu připadají rakety Falcon Heavy nebo třeba Delta IV Heavy.
NASA oznámila výběr rakety, která vynese na oběžnou dráhu vesmírný teleskop SPHEREx. Zařízení do vesmíru dopraví raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start mise je plánován mezi červnem 2024 a dubnem 2025.
V roce 2024 by měla k ledovému měsíci Europa u planety Jupiter odletět vesmírná sonda Europa Clipper. Americký kongres doposud podmiňoval finance pro tuto misi nutností využít aktuálně vyvíjenou těžkou raketu SLS. Její vývoj se ale komplikuje a hrozilo, že raketa nestihne být připravena pro start této mise. V novém rozpočtu už jsou pravidla volnější a pokud raketa SLS nebude v roce 2024 připravena, NASA bude moci využít jiný nosič - například Falcon Heavy od společnosti SpaceX.
V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské. Celkem vyletělo loni úspěšně do vesmíru 104 raket, o rok dříve to bylo 102.
celý článekNASA v sobotu oznámila, že odloží plánovaný let Crew Dragonu se čtyřčlennou posádkou. Důvodem jsou problémy motoru Merlin na raketě Falcon 9 začátkem měsíce, kvůli kterým došlo k odložení startu s novou GPS družicí. Podle oficiálního vyjádření se start mise s označením Crew-1 k ISS posouvá z 31. října na začátek až polovinu listopadu.
Na startovací rampě v Boca Chica se objevil nový prototyp vesmírné lodi Starship - SN15. Prototypy SN12, SN13 a SN14 nakonec nepoletí. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má stovky vylepšení. Kdy poletí SN15 zatím není zřejmé, ale mohlo by to být během dubna. Už v...
S roverem Perseverance přiletěla v únoru na Mars také malá dvouvrtulová helikoptéra Ingenuity. Ještě před pár dny byla umístěna ve spodní části trupu roveru. O víkendu se už nicméně helikoptéra zcela oddělila od roveru. Podle aktuálních plánů NASA proběhne historicky...
Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda...
Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená,...
Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými...
Vědcům se v laboratoři podařilo ověřit předpovídané vlastnosti diamantů, jejichž atomové uspořádání se skládá ze šestiúhelníků. Oproti běžným kubickým diamantům jsou silnější a svůj tvar mění s větším odporem. Vzácné šestiúhelníkové diamanty se v přírodě...
Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první...
Nový vesmírný teleskop NASA Roman by mohl být podle vědců schopen detekovat až 100 tisíc exoplanet. Nové planety by měly jít v pozorováních poznat hned dvěma odlišnými metodami: tranzitní a pomocí gravitační mikročočky. V obou případech je potřeba dlouhé a detailní...
Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu...
Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti...