Vesmírný teleskop TESS detekoval dva mladé planetární systémy

Pomocí vesmírného teleskopu TESS se astronomům podařilo identifikovat dvě hvězdy, kolem kterých obíhají exoplanety. Jedná se o TOI-251, kterou obíhá planeta menší než Neptun a TOI-942 u níž byly objeveny dvě planety o velikost Neptunu. Mise TESS zatím vygenerovala kolem dvou tisíc kandidátů na exoplanety, z toho 82 planet bylo potvrzeno. Celkem teleskop pozoruje kolem 200 tisíc hvězd.

Exoplaneta, horký Jupiter

Exoplaneta, horký Jupiter Ilustrace planety obíhající vzdálenou hvězdu. Na snímku je zobrazen tzv. horký jupiter, plynný obr podobný planetě Jupiter v naší sluneční soustavě. Na rozdíl od Jupiteru ale obíhá velmi blízko své mateřské hvězdě.



Mise TESS

Misí vesmírného teleskopu TESS je hledání exoplanet u blízkých jasných hvězd. Využívá k tomu tzv. tranzitů, kdy bedlivě sleduje záři hvězdy a čeká na její pohasnutí. Pokud záře hvězdy fluktuuje pravidelně, mohlo by to být způsobeno přechodem planety před ní. Takové kandidátské planety jsou následně ověřovány dalšími observatořemi. Během dvouleté primární fáze, kdy teleskop prozkoumá na 85 % oblohy vědci očekávají identifikování tisícovky exoplanet.
Signály detekované teleskopem TESS jsou nejprve vedeny jako kandidátské objekty (TOI, TESS Object of Interest). Existence exoplanet musí být následně potvrzena pomocí dalších observatoří. Stejně tak byly objekty u hvězd TOI-251 a TOI-942 doposud vedené jako potenciální exoplanety. Jejich existence byla později potvrzena pomocí pozemních teleskopů.

Obě dvě hvězdy jsou přitom velmi mladé, jejich věk nepřesahuje 320 milionů let (Slunce vzniklo před zhruba 4,5 miliardami let).

hvězda TOI-251

  • Vzdálenost: 324 světelných let
  • Hmotnost: 1 hmotnost Slunce
  • Poloměr: 88 % poloměru Slunce
  • Vzdálenost exoplanety TOI-251b od hvězdy: 0,06 AU
  • Poloměr exoplanety TOI-251b: 25 % poloměru Jupiteru

hvězda TOI-942

  • Vzdálenost: 498 světelných let
  • Hmotnost: 79 % hmotnosti Slunce
  • Poloměr: 100 % poloměru Slunce
  • Vzdálenost exoplanety TOI-942b od hvězdy: 0,05 AU
  • Poloměr exoplanety TOI-942b: 43 % poloměru Jupiteru
  • Vzdálenost exoplanety TOI-942c od hvězdy: 0,08 AU
  • Poloměr exoplanety TOI-942c: 52 % poloměru Jupiteru
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

Simulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život

Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Exoplaneta ve vzdálenosti 90 světelných let je dokonalým kandidátem pro průzkum atmosféry

Mezinárodní tým vědců objevil novou exoplanetu u červeného trpaslíka ve vzdálenosti 90 světelných let. Tento objev představuje pro astronomy unikátní příležitost, protože podle dostupných dat exoplaneta disponuje hustou atmosférou. To může v kombinaci s malou hvězdou přinést informace, které lze u jiných hvězdných systémů získat jen těžko.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Astronomové zjistili u blízké exoplanety hmotnost i velikost, mohla by být vhodným kandidátem pro detailní pozorování atmosféry

Vědcům z programu CARMENES se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 486. Na rozdíl od ostatních exoplanet dokáží astronomové pozorovat Gliese 486b dvěma různými metodami a díky tomu určit nejen její velikost, ale také hmotnost a hustotu. Unikátní pozice planety i hvězdy zřejmě umožní pozorování její atmosféry.

K dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze

Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi existence v hlavní posloupnosti.