Nově objevená exoplaneta je první z kategorie středně velkých planet v těsné blízkosti hvězdy

Astronomům se podařilo identifikovat první exoplanetu z kategorie horkých neptunů. Jedná se o druh exoplanety velikosti Neptunu ve sluneční soustavě, která obíhá svou mateřskou hvězdu velmi blízko a panují na ní tedy vysoké teploty. Doposud byly v takové blízkosti hvězd známy planety o hodně větší, nebo naopak menší.

Exoplaneta, horký Jupiter

Exoplaneta, horký Jupiter Ilustrace planety obíhající vzdálenou hvězdu. Na snímku je zobrazen tzv. horký jupiter, plynný obr podobný planetě Jupiter v naší sluneční soustavě. Na rozdíl od Jupiteru ale obíhá velmi blízko své mateřské hvězdě.



Vědci nově objevené exoplanety u jiných hvězd charakterizují mimo jiné podle podobnosti planetám ze sluneční soustavy. Existují tedy kategorie jako horké jupitery, které svou velikostí připomínají planetu Jupiter (na rozdíl od ní však obíhají svoji hvězdu velmi blízko) nebo superzemě, což jsou skalnaté planety několikrát větší než naše planeta.

Z tzv. horkých planet byly doposud objeveny masivní planety podobné Jupiteru i menší skalnaté planety, chyběly však planety střední velikosti podobné právě Neptunu. Tento fenomén byl pojmenován "Poušť horkých neptunů" a vědci nevěděli, zda jde o náhodu, nebo za nedostatkem středně velkých planet v blízkosti hvězd není nějaká objektivní příčina.

Ultra-horký neptun LTT 9779 b

Prostřednictvím vesmírného teleskopu TESS se nyní podařilo ve vzdálenosti 260 světelných let objevit exoplanetu LTT 9779 b. Svou hvězdu oběhne jednou za 19 hodin a nachází se tedy velmi blízko, teploty na planetě dosahují až 1 700 °C. Takto vysoké teploty řadí exoplanetu dokonce do kategorie ultra-horkých neptunů (horké neptuny by měly teploty do 1 225 °C). Exoplaneta LTT 9779 b je asi 4,7x větší než Země a má 29x větší hmotnost. Průměrná hustota planety se podobá té, kterou má planeta Neptun a vědci předpokládají i podobné složení. Planeta má zřejmě menší pevné jádro, které je obklopeno atmosférou z vodíku a helia. V takové blízkosti hvězdy lze očekávat výraznou ztrátu atmosféry v průběhu života planety. Vědci tedy pokládají za pravděpodobné, že planeta byla v minulosti větší a možná patřila do kategorie horkých jupiterů, ale o část své hmotnosti postupně přišla.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

Simulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život

Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Exoplaneta ve vzdálenosti 90 světelných let je dokonalým kandidátem pro průzkum atmosféry

Mezinárodní tým vědců objevil novou exoplanetu u červeného trpaslíka ve vzdálenosti 90 světelných let. Tento objev představuje pro astronomy unikátní příležitost, protože podle dostupných dat exoplaneta disponuje hustou atmosférou. To může v kombinaci s malou hvězdou přinést informace, které lze u jiných hvězdných systémů získat jen těžko.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Astronomové zjistili u blízké exoplanety hmotnost i velikost, mohla by být vhodným kandidátem pro detailní pozorování atmosféry

Vědcům z programu CARMENES se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 486. Na rozdíl od ostatních exoplanet dokáží astronomové pozorovat Gliese 486b dvěma různými metodami a díky tomu určit nejen její velikost, ale také hmotnost a hustotu. Unikátní pozice planety i hvězdy zřejmě umožní pozorování její atmosféry.

K dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze

Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi existence v hlavní posloupnosti.