Protáhlé útvary na měsíci Ganymede by mohly být součástí největšího kráteru ve sluneční soustavě

Povrch největšího měsíce planety Jupiter je pokrytý různými geologickými útvary. Mezi nimi jsou údolí a tektonické zlomy, které by mohly být součástí větší struktury: obřího impaktního kráteru. Snímky z vesmírných sond Voyager a Galileo ukazují, že mnohé z těchto protáhlých útvarů tvoří kruh rozkládající se napříč celým měsícem. Pokud se skutečně jedná o kráter, šlo by o největší takovou strukturu v celé sluneční soustavě.

Ganymede

Ganymede Největší měsíc sluneční soustavy krouží kolem planety Jupiter. Je o 8 % větší než planeta Merkur a kolem své mateřské planety obletí jednou za 8 dní. Snímek pořídila sonda Voyager 2.



Na základě simulací vědci odhadují, že kráter mohl vzniknout při srážce Ganymede s tělesem, které mělo v poloměru kolem 150 kilometrů. Zkoumané geologické útvary by mohly být nejstarší prvky na povrchu tohoto měsíce. Nachází se totiž v tmavém terénu, který je posetý krátery (na rozdíl od světlejšího terénu, ve kterém tolik kráterů není a je tedy mladší).

Tektonické zlomy a údolí v tmavém terénu po celém měsíci jsou orientovány tak, že tvoří neúplné kruhy kolem jediného bodu na povrchu. Podobný útvar se vyskytuje také na Kalisto, dalším měsíci planety Jupiter - kráter Valhalla má poloměr 1 900 kilometrů a byl doposud největším takovým kráterem ve sluneční soustavě. Nový kráter na Ganymede má 7 800 kilometrů v poloměru.

Více informací o Ganymede bude mít za úkol získat vesmírná sonda JUICE, jejíž start je naplánován na rok 2022 a k Jupiteru by měla přiletět v roce 2029.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Ganymede

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

Sonda Juno zmapovala výskyt ledu na severní polokouli obřího měsíce Ganymede

Při svém zkoumání planety Jupiter se orbitální sonda Juno koncem roku 2019 přiblížila na 100 tisíc kilometrů od největšího měsíce planety Ganymede. To byla pro vědce unikátní příležitost prozkoumat pomocí instrumentu JIRAM jeho severní polokouli. Výsledkem je mapa distribuce vodního ledu na povrchu Ganymede.

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter

Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.

JUICE: jak poletí evropská sonda k Jupiteru? Využije gravitační síly 4 různých planet

V květnu 2022 by se měla vydat na svou cestu k planetě Jupiter evropská sonda JUICE. Jejím cílem nicméně není samotná planeta ale její měsíce, zejména potom Ganymede, na jehož oběžnou dráhu sonda nakonec vstoupí. Evropská vesmírná agentura začátkem února zveřejnila animaci, která ukazuje dlouhou a složitou cestu sondy k Jupiteru. Cesta zabere 7 let a bude vyžadovat 5 gravitačních asistencí kolem čtyř planet, včetně Jupiteru samotného.