Objev stabilní formy plutonia by mohl napovědět o chování radioaktivního odpadu po milionech let

Podle studie publikované ve vědeckém magazínu Angewandte Chemie jde o pětimocné (pentavalentní) plutonium, které se vyskytuje v pevném skupenství. Nově objevená forma plutonia by podle vědců mohla ovlivnit mnohé teorie, předvídající chování radioaktivních prvků za miliony let. Výzkum by tak mohl v budoucnosti ovlivnit například nakládání z jaderným odpadem.

Další zprávy z kategorie Fyzika

Rychlé kmitání muonů v urychlovači by mohlo být projevem nové fyzikální síly

Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými částicemi. Patří mezi ně gravitace, elektromagnetická síla a silná a slabá jaderná síla. Chování subatomárních částic muonů v urychlovači nicméně naznačuje existenci síly páté, o které toho zatím moc nevíme.

celý článek

Uměle vyrobené diamanty se šestiúhelníkovou strukturou jsou tvrdší než ty přírodní

Vědcům se v laboratoři podařilo ověřit předpovídané vlastnosti diamantů, jejichž atomové uspořádání se skládá ze šestiúhelníků. Oproti běžným kubickým diamantům jsou silnější a svůj tvar mění s větším odporem. Vzácné šestiúhelníkové diamanty se v přírodě vyskytují například v místech dopadu meteoritů, bývají však hodně nečisté, vědci proto pro svůj výzkum museli vyrobit diamanty čisté v laboratoři.

celý článek

Rakouští vědci změřili nejmenší gravitační pole

Tým rakouských vědců změřil gravitační pole mezi 2 zlatými kuličkami s poloměrem 1,07 milimetrů. Jejich hmotnost byla 92,1 a 90,7 miligramů. Vědci vedení Tobiasem Westphalem vytvořili modifikovaný Cavendishův experiment, při kterém se jedna z kuliček pohybovala, čímž vzniklo v bodě měření dynamické gravitační pole. Svým výzkumem chtějí vědci prozkoumat gravitační sílu u výrazně menších těles než tomu bylo doposud.

Vědci poprvé detailně prozkoumali vzácný element Einsteinium a jeho vazby s ostatními prvky

Element Einsteinium byl objeven v roce 1952 v radioaktivním spadu vzniklém při výbuchu termonukleární bomby. Od té doby ale nebyl příliš zkoumán, protože se jej nepodařilo vyrobit dostatečně velké množství. To se nyní změnilo s novým přístupem v laboratořích univerzit Berkley a Stanford. Vědci tak se zhruba 250 nanogramy Einsteinia poprvé změřili jeho interakci s ostatními atomy a molekulami.

celý článek

Termojaderný reaktor v Jižní Koreji dokázal udržet extrémně vysokou teplotu rekordně dlouhou dobu

Supravodivý fúzní reaktor KSTAR (Korea Superconducting Tokamak Advanced Research) překonal dosavadní rekord v délce udržení extrémně vysokých teplot. Plazma o teplotě víc než 100 milionů °K udrželi jihokorejští vědci v reaktoru 20 sekund. Stejné zařízení nastavilo rekord už v roce 2016, kdy udrželo teplotu nad 100 milionů °C po 70 sekund.

celý článek

Vědci pozorovali nový stav hmoty, který se ukrýval v supravodivém materiálu

Tým fyziků v Ames Laboratory a na University of Alabama Birmingham objevil překvapivě dlouhotrvající stav hmoty, který nastává v materiálech v supravodivém stavu. Dosáhli jej pomocí extrémně rychlých pulsů laseru, které způsobily kolektivní chování částic uvnitř hmoty. Nový jev nastává vedle supravodivosti a oba tyto stavy vzájemně bojují o elektrony v materiálu. Studie věnující se tomuto výzkumu byla v prosinci publikována v magazínu Physical Review Letters.

celý článek

Urychlovač LHC bude na dva roky odstaven, projde úpravami, které zvýší jeho výkon

Velký hadronový urychlovač byl v prosinci odstaven a bude nyní dva roky procházet úpravami, které mají zvýšit jeho výkon. Jde o druhou plánovanou dlouhodobou odstávku, která přichází 3 roky po dokončení té první. S novými úpravami bude urychlovač pracovat nejen s větší energií, ale navíc bude ke srážkám subatomárních částic bude docházet častěji, což vědcům umožní sbírat větší množství informací o složení hmoty.

celý článek