Mléčnou dráhu obíhá doposud neznámá velká, temná galaxie, astronomové takovou ještě neviděli
Astronomům se podařilo s pomocí dat z evropské mise Gaia identifikovat doposud neznámou galaxii, která obíhá Mléčnou dráhu. Patří tak k několika desítkám menších galaktických objektů, které jsou gravitačně svázané s naší domovskou galaxií a obíhají ji podobně jako planety hvězdu. Nově objevená galaxie Antlia 2 se nachází z pohledu od Slunce za galaktickým jádrem a má extrémně nízkou hustotu, zároveň je však jedna z největších galaxií, které Mléčnou dráhu obíhají.
Mléčná dráha, Velký Magellanův oblak a galaxie Antlia Mléčná dráha s Velkým Magellanovým oblakem vlevo a nově objevenou galaxií Antlia 2 vpravo.
Galaxie Antlia 2 (Ant 2) patří mezi trpasličí galaxie, které podle teorie typicky vznikaly dříve než velké galaxie jako je Mléčná dráha, u kterých vědci předpokládají vznik slučováním menších objektů. Oproti jiným trpasličím galaxiím je však nově objevená Antlia 2 obří, její velikost je srovnatelná s Velkým Magellanovým oblakem (Large Magellanic Cloud, LMC), který je největší z galaxií obíhajících Mléčnou dráhu. Od ostatních trpasličích galaxií se však Antlia neliší jen velikostí, ale zejména svou nízkou zářivostí - oproti LMC vydává až 10 000x méně světla. Vědci doposud neví, proč se Antlia 2 tolik liší od ostatních galaxií a jakým mechanismem se do tohoto stavu dostala. Aktuální teorie o evoluci galaxií totiž existenci Antlia 2 vysvětlit nedokáží. Nejjednodušším vysvětlením je, že Antlia 2 je gravitačně roztahována Mléčnou drahou, čímž je zvětšován prostor mezi jejími hvězdami a nafukována velikost galaxie. V podobných známých případech však dochází k následnému semknutí zbývajících hvězd v galaxii a jejímu smrštění, nikoli nafouknutí, jako je tomu u Antlia 2. Dalším možným vysvětlením by podle vědců mohlo být nafouknutí malé galaxie intenzivním zrodem nových hvězd. Exploze supernov a silný hvězdný vítr by pak odfoukly množství mezihvězdných plynů, které by tak oslabily celkovou gravitaci a soudržnost galaxie. Určitou roli by v celém procesu mohla hrát také temná hmota, která by měla zajišťovat soudržnost běžné hmoty v galaxiích. Pokud se tomu tak u galaxie Antlia 2 neděje, bude možná třeba revidovat, co o temné hmotě zatím víme.
Galaxie, které obíhají Mléčnou dráhu
| Galaxie | Vzdálenost od Slunce, světelné roky |
Velikost průměr, světelné roky |
|---|---|---|
| Canis Major Dwarf | 42 000 | 4 892 |
| SagDSG | 70 000 | 10 000 |
| Draco II | 70 000 | 130 |
| Segue 1 | 75 000 | 196 |
| Tucana III | 82 000 | 294 |
| Hydrus 1 | 90 000 | 326 |
| Carina III | 91 000 | 196 |
| Reticulum II | 98 000 | 98 |
| Triangulum II | 98 000 | 228 |
| Cetus II | 98 000 | 98 |
| Ursa Major II Dwarf | 98 000 | 913 |
| Segue 2 | 114 000 | 111 |
| Carina II | 117 000 | 594 |
| Antlia II | 130 000 | 14 000 |
| Coma Berenices | 143 000 | 228 |
| Boötes II | 150 000 | 333 |
| Boötes III | 150 000 | 1 630 |
| Tucana IV | 157 000 | 815 |
| Velký Magellanův oblak | 163 000 | 14 000 |
| Grus II | 173 000 | 388 |
| Tucana V | 179 000 | 98 |
| Ursa Minor Dwarf | 196 000 | 1 305 |
| Boötes I | 196 000 | 980 |
| Malý Magellanův oblak | 200 000 | 7 000 |
| Sagittarius II | 219 000 | 2 610 |
| Tucana II | 228 000 | - |
| Horologium II | 254 000 | 294 |
| Draco Dwarf | 260 000 | 2 700 |
| Pisces I | 261 000 | - |
| DES | 264 000 | - |
| Sculptor Dwarf | 290 000 | |
| Sextans Dwarf | 294 000 | 8 400 |
| Eridianus III | 294 000 | - |
| Virgo | 297 000 | - |
| Reticulum III | 300 000 | - |
| Carina Dwarf | 330 000 | 1 600 |
| Horologium I | 326 000 | - |
| Kim 2/Indus I | 326 000 | - |
| Phoenix II | 326 000 | 163 |
| Ursa Major I Dwarf | 330 000 | - |
| Aquarius II | 352 000 | 1 044 |
| Pictoris | 375 000 | - |
| Crater II | 383 000 | 7 175 |
| Grus I | 391 000 | - |
| Hydra II | 417 000 | 457 |
| Hercules | 440 000 | 2 283 |
| Fornax Dwarf | 457 000 | 1 957 |
| Crater/Laevens I | 473 000 | 196 |
| Canes Venatici II | 506 000 | 978 |
| Leo IV | 520 000 | 850 |
| Pisces II | 585 000 | 391 |
| Leo V | 585 000 | 848 |
| Columba I | 590 000 | 685 |
| Leo II | 690 000 | 1 160 |
| Indus II | 698 000 | 1 174 |
| Pegasus III | 701 000 | 359 |
| Canes Venatici I | 718 000 | 6 523 |
| Leo I | 815 000 | 1 631 |
| Cetus III | 819 000 | 587 |
| Eridanus II | 1 194 000 | 890 |
| Leo T | 1 370 000 | 1 174 |
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Galaxie
Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií
Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.
celý článekEvent Horizon Telescope změřil magnetické pole supermasivní černé díry v galaxii M87
Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový pohled na supermasivní černou díru ve středu galaxie M87. Polarizované světlo z tohoto objektu ukazuje magnetické pole v těsné blízkosti černé díry. Studiem magnetismu v okolí černé díry mohou vědci zjistit nové informace o procesech, které vedou ke vzniku energetických proudů radiace, které se táhnou z jádra galaxie M87 tisíce světelných let daleko.
celý článekAstronomům se podařilo najít první supermasivní černou díru, která se pohybuje uvnitř svojí mateřské galaxie
Supermasivní černé díry se nacházejí v jádru galaxií a pohybují se zároveň s nimi (nebo možná galaxie zároveň s černou dírou). V nové studii v magazínu Astrophysical Journal vědci popisují první případ supermasivní černé díry, která se pohybuje uvnitř své mateřské galaxie J0437+2456. Příčina tohoto neobvyklého pohybu zatím není zřejmá, jedno z možných vysvětlení je, že by mohlo jít o následek kolize supermasivních černých děr.
celý článekMapa více než 25 tisíců známých supermasivních černých děr
Mezinárodní tým astronomů publikoval novou mapu s více než 25 tisíci supermasivními černými dírami. Astronomové ke svému studiu vesmíru využili 52 rádiových antén LOFAR umístěných v 9 evropských zemích. Supermasivní černé díry se nacházejí v jádrech většiny zkoumaných galaxií, každá tečka na této mapě tedy pochází z jiné galaxie.
celý článekProjekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu
Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.
celý článekNASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku
Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.
celý článekMasivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč
Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.
celý článek
Mléčná dráha, Velký Magellanův oblak a galaxie Antlia
Mléčná dráha s Velkým Magellanovým oblakem vlevo a nově objevenou galaxií Antlia 2 vpravo.
Aktuální zprávy
Na startovací rampě v Boca Chica se objevil nový prototyp vesmírné lodi Starship - SN15. Prototypy SN12, SN13 a SN14 nakonec nepoletí. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má stovky vylepšení. Kdy poletí SN15 zatím není zřejmé, ale mohlo by to být během dubna. Už v...
S roverem Perseverance přiletěla v únoru na Mars také malá dvouvrtulová helikoptéra Ingenuity. Ještě před pár dny byla umístěna ve spodní části trupu roveru. O víkendu se už nicméně helikoptéra zcela oddělila od roveru. Podle aktuálních plánů NASA proběhne historicky...
Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda...
Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená,...
Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými...
Vědcům se v laboratoři podařilo ověřit předpovídané vlastnosti diamantů, jejichž atomové uspořádání se skládá ze šestiúhelníků. Oproti běžným kubickým diamantům jsou silnější a svůj tvar mění s větším odporem. Vzácné šestiúhelníkové diamanty se v přírodě...
Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první...
Nový vesmírný teleskop NASA Roman by mohl být podle vědců schopen detekovat až 100 tisíc exoplanet. Nové planety by měly jít v pozorováních poznat hned dvěma odlišnými metodami: tranzitní a pomocí gravitační mikročočky. V obou případech je potřeba dlouhé a detailní...
Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu...
Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti...