Misi na Europu by mohly komplikovat velké krystaly ledu na jejím povrchu
Podle nové studie v magazínu Nature Geoscience by mohl být povrch Europy, ledového měsíce planety Jupiter, pokrytý obřími krystaly ledu o výšce až 15 metrů. To by mohla být komplikace pro plánovanou misi na povrch Europy, která má zkoumat led a oceán, který se pod ním ukrývá. Problémové by mohly být zejména oblasti kolem rovníku, plánovaná mise tak musí buďto přistát blíže pólům, nebo s vysoce nerovným povrchem počítat.
Europa Snímek ledového měsíce Europa pořízený vesmírnou sondou Galileo, která obíhala planetu Jupiter mezi roky 1995 - 2003.
Europa je relativně malý měsíc planety Jupiter pokrytý ledovou vrstvou. Pod ní se podle doposud zjištěných informací ukrývá globální oceán se slanou vodou, ve kterém by mohly panovat podmínky vhodné k životu. Napovídají tomu hlavně data ze sondy Galileo, která kolem planety obíhala v letech 1995 - 2003. Povrch Europy je pokrytý ledovou vrstvou o tloušťce i několika kilometrů. Na tomto měsíci v podstatě neexistují krátery, což napovídá, že jeho povrch je relativně mladý a často přetvářený geologickými procesy, které na měsíci doposud probíhají. Svrchní vrstva ledu navíc obsahuje trhliny, které by mohly umožňovat vodě pod nimi dostávat se na povrch. Nedávná pozorvání teleskopem Hubble dokonce napovídají, že by na Europě mohly být gejzíry podobné těm na Enceladu, drobném měsíci u planety Saturn. Podle nové studie by však na povrchu ledového měsíce měly existovat další útvary: tzv. penitentes, které jsou tvořeny věžemi tvořenými z ledu. Podobné útvary se vyskytují také v čilských Andách, v místech poblíž rovníku, kde je sucho, nízké teploty a dochází k sublimaci ledu. Podle propočtů by takové útvary na Europě mohly dosahovat výšky až 15 metrů a měly by se nacházet v rovníkových oblastech. Dosavadní snímky povrchu bohužel nemají dostatečné rozlišení na rozpoznaní takto malých útvarů. NASA plánuje mezi lety 2022 a 2025 vyslat k Europě misi Europa Clipper. Má jít o orbitální sondu, která bude z oběžné dráhy kolem planety Jupiter zkoumat vždy při průletu kolem Europy její povrch a nitro. Sonda Europa Clipper by mohla být schopna detekovat penitentes z oběžné dráhy, to už ale bude zřejmě pozdě. Mise označovaná zatím jako Europa Lander je sice zatím pouze ve fázi návrhu, k Jupiteru by však měla odletět jen pár let po sondě Europa Clipper, která tak zřejmě bude ještě stále na cestě. Mise Europa Lander tak bude muset pravděpodobně přistát v polárních oblastech Europy, kde by neměly panovat podmínky vhodné ke vzniku penitentes. Pokud bude mít NASA dostatečné finance, mise Europa Lander by mohla dorazit k Europě kolem roku 2030.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Europa
Mise Europa Clipper prošla schválením designu, nyní se dostává do fáze sestavení sondy
Tým specialistů v NASA schválil design sondy Europa Clipper a posunul tak misi do další fáze. Tzv. Critical Design Review hodnotí navržené instrumenty sondy a design samotné mise. Po tomto milníku přichází na řadu sestavení jednotlivých komponent a jejich důkladné testování. Mise Europa Clipper by měla odstartovat v roce 2024.
celý článekVesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru komerční raketa
NASA už nepočítá s tím, že by vesmírnou sondu Europa Clipper vynesla do vesmíru stále vyvíjená raketa SLS. Po svolení amerického kongresu k použití komerčního nosiče se nyní NASA rozhodla, že s raketou SLS už počítat nebude. Při vývoji sondy se tak už nebude počítat s nutnou kompatibilitou pro raketu SLS. O konkrétní raketě bude rozhodnuto v příštím roce, v úvahu připadají rakety Falcon Heavy nebo třeba Delta IV Heavy.
Sonda Europa Clipper může letět do vesmíru na komerční raketě
V roce 2024 by měla k ledovému měsíci Europa u planety Jupiter odletět vesmírná sonda Europa Clipper. Americký kongres doposud podmiňoval finance pro tuto misi nutností využít aktuálně vyvíjenou těžkou raketu SLS. Její vývoj se ale komplikuje a hrozilo, že raketa nestihne být připravena pro start této mise. V novém rozpočtu už jsou pravidla volnější a pokud raketa SLS nebude v roce 2024 připravena, NASA bude moci využít jiný nosič - například Falcon Heavy od společnosti SpaceX.
NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu
Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.
celý článekGejzíry na Europě by mohly pocházet ze slaných vodních kapes namísto jejích oceánů
V roce 2012 se podařilo teleskopem Hubble zachytit molekuly vody v okolí měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Podle vědců by mohlo jít o gejzíry, které se sporadicky objevují na tomto zmrzlém vodním světě. Europa je pokryta vrstvou ledu, pod kterou by se mohl nacházet globální oceán. Přirozeně se předpokládalo, že gejzíry pocházejí právě z tohoto oceánu, nové simulace ale ukazují, že by ve skutečnosti mohly vycházet z vodních kapes blíže povrchu.
celý článekTým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter
Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.
celý článekMěsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce
Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.
celý článek
Europa
Snímek ledového měsíce Europa pořízený vesmírnou sondou Galileo, která obíhala planetu Jupiter mezi roky 1995 - 2003.
Aktuální zprávy
Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná...
Společnost Blue Origin postupuje dál v testování svého suborbitálního systému pro komerční lety. Naposledy ve středu vyletěl v rámci mise NS-15 New Shepard do výšky 100 kilometrů, která je považována za hranici vesmíru. Před samotným letem došlo také na generálku nástupu...
NASA a SpaceX dál počítají s dubnovým startem mise Crew-2. Během druhého oficiálního letu nové vesmírné lodi poletí čtveřice astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Na palubě budou dva astronauti NASA, jeden z ESA a jeden z Japonska (JAXA). NASA ani SpaceX pro tuto misi...
Na startovací rampě v Boca Chica se objevil nový prototyp vesmírné lodi Starship - SN15. Prototypy SN12, SN13 a SN14 nakonec nepoletí. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má stovky vylepšení. Kdy poletí SN15 zatím není zřejmé, ale mohlo by to být během dubna. Už v...
Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými...
Japonská firma ispace oznámila, že v příštím roce plánuje dopravit na povrch Měsíce rover spojených arabských emirátů. Zařízení o váze 10 kilogramů nese jméno Rashid a do vesmíru jej vynese raketa Falcon 9. Společnost iSpace poskytne přistávací modul a komunikaci pro misi....
Na raketě Long March 4B vyletěl na oběžnou dráhu satelit Shiyan 6, který má za cíl ověřit některé nové technologie. Patří mezi ně mimo jiné speciální černý nátěr na snímacím zařízení, který má zajistit pohlcení světla a vylepšení citlivosti optiky na palubě....
Otevřená hvězdokupa NGC 281 (známá také jako Pacmanova mlhovina, Pacman Nebula) se nachází v Mléčné dráze, ve vzdálenosti kolem 9 tisíc světelných let od Země. Indickým astronomům se jejím směrem podařilo pomocí teleskopu ARIES identifikovat 228 nových variabilních hvězd. Z...
S roverem Perseverance přiletěla v únoru na Mars také malá dvouvrtulová helikoptéra Ingenuity. Po dobu cesty byla umístěna ve spodní části trupu roveru. Začátkem dubna se už nicméně helikoptéra zcela oddělila od roveru. Podle aktuálních plánů NASA proběhne historicky první...
Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda...