Drobné odchylky v reliktním záření ukazují na obří strukturu kosmických vláken

Vědcům z Berkeleyho laboratoře v USA se podařilo dekódovat drobné odchylky v mikrovlnném kosmickém záření a zmapovat tak obří strukturu vláken, ukrytých před našimi zraky. Jedná se o vlákna tvořená hlavně temnou hmotou tvořící rozsáhlou pavučinu prostupující celým vesmírem, v jejich spojnicích jsou většinou usazeny masivní galaktické kupy. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Journal Astronomy 9. dubna.

Kosmická pavučina

Kosmická pavučina Na animaci jsou znázorněna kosmická vlákna, která společně tvoří rozlehlou pavučinu rozprostírající se napříč celým vesmírem.





Kosmická vlákna jsou tvořena temnou hmotou a v místech, kde se nachází, dochází k seskupování hmoty běžné (viditelné), tedy galaxií a objektů, které se z galaxií skládají (galaktické kupy). Délka jednotlivých vláken dosahuje až stovek milionů světelných let a jsou vzájemně propojená. Právě v místech, kde se protínají, pak leží ty nejmasivnější galaktické kupy, což je pravděpodobně dáno gravitační silou, kterou temná hmota na běžnou hmotu ve vesmíru působí.

Vědci z Berkleyho laboratoře pro svou analýzu použili data ze zkoumání mikrovlnného kosmického záření, což je pozůstatek po velkém třesku a svým způsobem nejstarší pozorovaná energie ve vesmíru (reliktní záření). Nad těmito daty spustili algoritmy s prvky umělé inteligence, které dokáží rozeznat vzory seskupování, a hledali příčinu, která v tomto záření vyvolává drobné odchylky od průměru.

Pomocí komplexních algoritmů pak vědci vyhledávali vzory, způsobené gravitací, které působí podobně jako gravitační čočky na světlo, které vychází z prostoru za nimi. Takto ovlivněné signály potom analyzovali a sestavili z nich mapu kosmických vláken, která prostupuje vesmírem.

struktura hmoty ve vesmíru
Na animaci jsou znázorněna kosmická vlákna v čase od doby, kdy byl vesmír starý 12,3 miliard let až po 7,4 miliard (tedy animace jde zpátky v čase). Modrou barvou jsou vlákna, u kterých si jsou vědci relativně jistí, červenou barvou potom ta, u kterých je míra jistoty nižší.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Raný vesmír

Observatoř ALMA objevila pomocí gravitační čočky mladou rotující galaxii v dávném vesmíru

26. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pozorování mladých galaxií v dávném vesmíru není snadné, jejich slabé světlo je často pod rozlišovací schopností dnešních teleskopů. Astronomové si nicméně mohou vypomoci přírodním úkazem známým jako gravitační čočka, kdy je světlo ze vzdáleného objektu zesíleno gravitací jiného tělesa. Mohli tak prozkoumat vzdálenou mladou galaxii RXCJ0600-z6, u které dokonce rozpoznali její vnitřní strukturu.

celý článek

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

9. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

celý článek

Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla

19. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.

celý článek

NASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.

celý článek

U nejvzdálenější známé galaxie byl pozorován nejstarší a nejvzdálenější záblesk radiace

16. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Zatím nejvzdálenější známá galaxie nese označení GN-z11 se nachází neuvěřitelných 32 miliard světelných daleko. Vědcům pracujícím s teleskopem Keck na Havaji se u ní podařilo na krátkou dobu zachytit několikasetkrát zvýšenou zářivost v infračerveném světle. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by mohlo jít o záblesk gama záření z doby krátce po velkém třesku. Pokud se to potvrdí, jednalo by se o nejstarší známý gama záblesk.

celý článek

Drobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků

23. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.

celý článek

Astronomové našli v sousední galaxii kulovou hvězdokupu s nejnižším obsahem těžkých prvků

21. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům pracujícím s teleskopy Keck I a CFHT se podařilo objevit v blízké galaxii Andromeda masivní kulovou hvězdokupu s extrémně nízkým obsahem prvků těžších než vodík a helium. Obsah železa v této skupině hvězd je 800x nižší než u Slunce a 3x nižší než u hvězdokupy, která měla doteď nejnižší známý obsah železa.

celý článek