Velký Magellanův oblak obsahuje překvapivě komplexní organické molekuly

Malá sousední galaxie nazývaná Velký Magellanův oblak neobsahuje tak složité molekuly jako Mléčná dráha, má také výrazně méně těžkých prvků jako je uhlík, kyslík nebo dusík. Přesto se astronomům s pomocí rádiové observatoře ALMA podařilo detekovat komplexní organické molekuly jako je metanol, dimethylether a methylformát. V posledních dvou případech jde o nejkomplexnější molekuly nalezené vně naší vlastní galaxie. Výsledky studie vedené Martou Sewilovou z Goddardova vesmírného střediska NASA se objevily v magazínu the Astrophysical Journal Letters.

Velký Magellanův oblak

Velký Magellanův oblak zachycený Evropskou jižní observatoří (ESO). Velký Magellanův oblak je galaxie o velikosti asi 1 % Mléčné dráhy a spolu s dalšími galaxiemi tvoří Místní skupinu galaxií. Uprostřed snímku je hvězda VFTS 682, která je 150x masivnější než Slunce a řadí se mezi nejmasivnější známé hvězdy.



Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud, LMC) je trpasličí galaxie vzdálená 168 tisíc světelných let. Astronomové ji považují za primitivní galaxii, která by mohla být podobná vzdáleným, mladým galaxiím z počátků vesmíru.

Nová pozorování observatoří ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) však ukazují poměrně jasné signály detekce komplexních organických molekul. Ve dvou případech jde dokonce o nejsložitější molekuly nalezené mimo naši vlastní galaxii. To by mohlo znamenat, že složité chemické sloučeniny mohou vznikat v jednodušších podmínkách, než se doposud uvažovalo.

Aby galaxie obsahovala těžké prvky (v astronomii jsou těmito prvky myšleny zejména uhlík a kyslík), musí projít určitým vývojem. Tyto prvky vznikají v termojaderné fúzi, která probíhá ve hvězdách, a do vesmíru se dostávají teprve po zániku těchto hvězd, často při supernovách. Galaxie tedy potřebuje prožít několik generací hvězd, aby vůbec mohly z těžších prvků vznikat různé chemické sloučeniny.

Astronomové doposud považovali Velký Magellanův oblak za okno do mladých galaxií, zkoumali jej aby se dozvěděli více o formaci hvězd v raném vesmíru. Pokud by detekované komplexní organické molekuly mohly vznikat už v mladých galaxiích, mohly by se stát součástí jejich planet a vytvářet ještě komplexnější struktury.

Vědci se domnívají, že podobné molekuly se dostaly na Zemi při její formaci pomocí srážek s kometami a planetkami. Na tehdejší Zemi potom existence komplexních organických molekul vedla ke vzniku života.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Galaxie

Nově objevená hvězdokupa YMCA-1 obsahuje hvězdy staré přes 12 miliard let

Astronomové z Itálie reportují objev nové hvězdokupy vzdálené přes 340 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy (Slunce se nachází asi 25 tisíc světelných let daleko). Jedná se o skupinu starých hvězd, která má zhruba 30 světelných let napříč. Hvězdokupa dostala označení YMCA-1 podle průzkumu YMCA (Yes, Magellanic Clouds Again), z jehož dat byl objev učiněn.

celý článek

Astronomové poprvé pozorovali rotaci u trpasličích sférických galaxií

Trpasličí sférické galaxie jsou málo zářivé a rozptýlené objekty. Doposud však nebylo snadné jakkoli zkoumat jejich vnitřní pohyb. To nyní změnila mise vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a další objekty, včetně galaxií, které kolem naší galaxie rotují. Studium vnitřní struktury a pohybu hvězd v těchto galaxiích vědcům pomáhá zjistit více o jejich vzniku a evoluci.

celý článek

V místě, kde nejsou žádné galaxie, byl objeven oblak plynů větší než celá Mléčná dráha

V galaktické kupě Abell 1367 se astronomům podařilo objevit masivní oblak plynů. Nachází se v regionu, kde nejsou žádné galaxie. Plyn v oblaku dosahuje celkové hmotnosti 10 miliard Sluncí (Mléčná dráha má odhadovanou hmotnost 1,5 bilionu Sluncí). Objev se podařil pomocí evropského rentgenového teleskopu XMM-Newton, který je na oběžné dráze od roku 1999.

celý článek

V okolí blízké galaxie byla objevena trojice slabě zářících trpasličích galaxií

V datech z programu Dark Energy Survey astronomové objevili tři trpasličí galaxie, v blízkosti spirální galaxie NGC 253. Všechny tři patří do stejné kategorie galaxií, které z doposud neznámého důvodu září méně, než jiné podobně velké struktury.

celý článek

Observatoř ALMA objevila pomocí gravitační čočky mladou rotující galaxii v dávném vesmíru

Pozorování mladých galaxií v dávném vesmíru není snadné, jejich slabé světlo je často pod rozlišovací schopností dnešních teleskopů. Astronomové si nicméně mohou vypomoci přírodním úkazem známým jako gravitační čočka, kdy je světlo ze vzdáleného objektu zesíleno gravitací jiného tělesa. Mohli tak prozkoumat vzdálenou mladou galaxii RXCJ0600-z6, u které dokonce rozpoznali její vnitřní strukturu.

celý článek

V galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií

Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.

celý článek

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

celý článek