Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?

Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).

Země

Země Fotografie Země pořízená družicí Suomi NPP (je pojmenovaná podle amerického vědce Vernera E. Suomiho), která slouží k pozorování Země. Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Podle Sasselova prochází vesmír různými etapami vývoje, během kterých se ve hvězdách postupně vytvářejí těžší a těžší prvky, které dají postupně vzniknout skalnatým planetám, a na nich za vhodných podmínek může vzniknout život. Stabilní prostředí, ve kterém mohou vzniknout planety podobné Zemi se objevilo teprve před 9 miliardami let a samotné planety o 2 miliardy let později. Do období před 7 miliardami let by už měly hvězdy vytvořit také dostatek těžkých prvků pro vznik chemických reakcí a základních stavebních materiálů pro vznik života.

Život tedy podle Sasselova mohl vznikat až od určité doby, což limituje maximální stáří vyspělé civilizace. Vzhledem k tomu, že skalnaté planety a život sám jsou na světě relativně krátce, lidstvo by mohlo ve skutečnosti být jednou z vyspělejších civilizací ve vesmíru.

Je ale třeba se zamyslet nad faktem, že lidskému druhu stačily řádově statisíce let pro vznik technologické civilizace. To je doba nesrovnatelně krátká v porovnání se stářím vesmíru, hvězd, nebo planet. Sebemenší náskok v podobě pouhého jednoho tisíce let by dal jakékoliv civilizaci výrazný posun před ostatními. Právě tuto otázku řeší tzv. Fermiho paradox, který dává do kontrastu vysokou pravděpodobnost existence mimozemské civilizace a fakt, že jsme doposud žádnou nenašli.

Nespočet exoplanet, které zřejmě obíhají vzdálené hvězdy jen zvyšuje pravděpodobnost existence mimozemského života. Už dnes astronomové znají stovky planet a žasnou nad jejich rozmanitostí. A ve vesmíru vznikají stále nové planety, které pravděpodobnost existenci života na nich nadále zvyšují. Dokud ale nebude taková civilizace objevena, bude stále existovat možnost, že jsme v celém nepředstavitelně velkém vesmíru úplně sami.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hledání života

V zrnku, které před 11 lety přivezla sonda z planetky Itokawa, byly nalezeny organické sloučeniny

Nová studie popisuje nález organických sloučenin a molekul vody ve vzorku z planetky Itokawa, které v roce 2010 dovezla na Zemi japonská sonda Hayabusa. Jde o první případ, kdy byly v materiálu z planetky identifikovány organické sloučeniny, které mohly být předchůdci sloučenin, které nakonec vedly ke vzniku života na Zemi. Analýza také ukazuje, jak se tento materiál vyvíjel v průběhu času.

Podle nové studie se v atmosféře Venuše nenachází fosfan, ale oxid siřičitý

Když v září vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být způsoben přítomností oxidu siřičitého. Který navíc dává na Venuši větší smysl.

Od nejbližší hvězdy Proxima Centauri k nám přichází neznámý rádiový signál

Astronomům se pomocí teleskopu Parkes v Austrálii podařilo zachytit rádiový signál, který k nám přichází od nejbližší hvězdy Proxima Centauri. Jeho původ zatím není známý a objevil se pouze jednou. Vědci, kteří hledají známky vyspělých civilizací ve vesmíru, jsou nadšení, ale zároveň upozorňují, že možných vysvětlení původu signálu bude jistě více.

Nová analýza dat ukazujících fosfan v oblacích Venuše, potvrdila jeho přítomnost, ale v menším množství

Když tým vědců vedených Jane Greavesovou oznámil v září objev fosfanu v atmosféře Venuše, objevilo se několik oponujících studií. Závěry vědců vyvolaly ve světě velký zájem, přítomnost této látky by totiž mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová analýza dat z teleskopu ALMA fosfan v atmosféře Venuše potvrzuje, avšak v menším množství, než bylo v původní studii.

Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie

Astronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.

Zatím nejširší a nejhlubší pátrání po známkách civilizace nepřineslo žádný výsledek

Radioteleskop Murchison Widefield Array (MWA) v australské poušti dokončil zatím nejširší a nejhlubší průzkum vesmíru při hledání inteligentního života. Prozkoumal oblast vesmíru, ve které je známa existence nejméně 10 milionů hvězd, a hledal rádiové signály podobné těm, které jsou na Zemi využívány pro vysílání FM rádia. Žádné signály však nedetekoval.

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši

Společnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.