Vody v nitru Měsíce je zase o něco víc, ukazují to nová měření vzorků z mise Apollo 17

O množství vody na Měsíci se spekuluje už dlouho, vědci se to různými způsoby snaží odhadnout, každou chvíli je však toto číslo revidováno ve světle nových objevů a měření. Voda se na povrchu Měsíce nevyskytuje, sluneční záření ji totiž rozkládá, zbývá tedy voda chemicky vázaná v minerálech a také vodní led, který by mohl být ukrytý v permanentním stínu některých kráterů, případně na jiných místech. Tým vědců financovaný NASA nyní ve vzorcích, které s sebou přivezli astronauti mise Apollo 17, zkoumal molekuly vody ukryté v krystalech, které byly součástí měsíční lávy.

Měsíc

Měsíc snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



V horninách přivezených z Měsíce v roce 1972 našli vědci drobné krystaly, které vznikly před 3,7 miliardami let z roztavených hornin. Podle Jamese van Ormana, který je součástí vědeckého týmu, jehož studie byla publikována v květnovém čísle vědeckého magazínu Science Express, jde o zatím nejlepší náhled do složení nitra Měsíce. Krystaly totiž zachovaly své složení po miliardy let a dnes díky nim mohou vědci zkoumat složení nitra Měsíce, ze kterého magma pochází.

Dosavadní přímá měření vody ve vulkanických krystalech nikdy nepřesáhla 50 částic na milion (ppm), podle nových měření publikovaných ve studii však krystaly obsahovaly 615-1410 částic na milion, tedy více než desetinásobek dřívějších hodnot. Podle studie krystaly obsahují také další prvky jako je chlor, síra, nebo fluor, což činí její složení podobné vyvýšeninám uprostřed oceánů na prehistorické Zemi.

Nová měření dokazují, že složení Měsíce je ve skutečnosti velmi podobné složení Země. To podporuje aktuálně obecně přijímanou teorii o vzniku Měsíce jako důsledku srážky velkého tělesa se Zemí před 4,5 miliardami let.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Dnes kolem poledne nastane částečné zatmění Slunce

Měsíc dnes vstoupí mezi Zemi a Slunce. Zakryje tak část slunečního disku a vytvoříčástečné zatmění Slunce. Tento jev bude pozorovatelný ze severní polokoule a na různých místech se bude lišit. V USA a Kanadě bude možné pozorovat prstencové zatmění, v České republice zakryje Měsíc asi pětinu Slunce. Zatmění u vás bude pozorovatelné mezi 11:35 a 13:40. Maximum bude kolem 12:37.

Evropská vesmírná agentura plánuje satelitní navigaci pro lunární povrch

Evropská vesmírná agentura (ESA) ve čtvrtek představila svůj plán pro satelitní navigaci na povrchu Měsíce. V rámci plánu Moonlight plánuje ESA nabízet geolokační služby zájemcům z řad vládních nebo soukromých průzkumníků. První zkušební družice by mohla být na oběžné dráze Měsíce už za 3 roky.

Projekt obřího teleskopu na odvrácené straně Měsíce dostal od NASA půl milionu dolarů na rozpracování

Teleskopy na Zemi se při svém průzkumu vesmíru stále častěji potýkají s rušivými elementy. Platí to jak pro optické, tak například i pro rádiové teleskopy. Vědci proto zvažují výstavbu teleskopu na odvrácené straně Měsíce, kde by jej nemělo rušit téměř nic. NASA v dubnu udělila půl milionu dolarů projektu LCRT (Lunar Crater Radio Telescope), který má za cíl postavit radioteleskop uvnitř lunárního kráteru.

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

Zemřel třetí astronaut z mise Apollo 11 Michael Collins

Ve věku 90 zemřel americký astronaut Michael Collins, který byl v roce 1969 společně s Neilem Armstrongem a Buzzem Aldrinem členem první mise na Měsíc. Zatímco Armstrong a Aldrin pokračovali v přistávacím modulu k povrchu, Collins zůstal v lodi na oběžné dráze Měsíce. Příčinou jeho smrti byla rakovina.

Společnost Astrobotic vybrala raketu Falcon Heavy pro dopravu roveru VIPER na povrch Měsíce

NASA plánuje v roce 2023 lunární misi VIPER, při které bude rover hledat vodu v polární oblasti Měsíce. Téměř půltunové zařízení na jeho povrch dopraví přistávací modul Griffin od Astrobotic, a ten bude do vesmíru vynesený na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Robotická mise VIPER je přípravou na pilotované mise Artemis, při kterých se lidé vrátí na povrch Měsíce.

NASA vybrala vesmírnou loď Starship pro dopravu astronautů na povrch Měsíce při misích Artemis

NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics. NASA nyní bude ve vývoji pokračovat pouze se společností SpaceX, které udělí kontrakt za 2,9 miliardy dolarů.